
Renovace mého Ford Taunus Coupe 1971
Nejdříve vám moje auto trošku představím.Je to Ford Taunus GXL Coupé 2,0 V6, vyrobené v říjnu 1971 v Genku, Belgii pro pařížského Ford dealera (Rueil Napoleon Bonaparte, Mallamaison, Paris).Štítky vozu i příručka řidiče jsou ve francouzštině. Barva sříbrná metalická,černá vinylová střecha, interier v červené bordó barvě. Jak asi tušíte, auto jsem nezakoupil nové,i když na svoje stáří velmi zachovalé.Před tímto vozem jsem již vlastnil jedno Coupe 1,6 XL a Cortinu MkIII 2000 GT dvoudvířko,ale u těchto vozů by se renovace rovnala rekonstrukci, koroze byla značná,až dominující... Bylo by škoda takovýto zachovalý kousek nezachránit a proto bylo nutno přistoupit k opravě vozu, kterou se nebojím nazvat opravou více než generální.I když vůz měl osud vcelku štastný,do ČSSR se dostal netradičním způsobem,byl zabaven v roce 1979 na hraničním přechodu Hatě jugoslávskému řidiči, po asi ročním stání na hranicích byl odkoupen bratrem zde pracujícího celníka, který vůz vlastnil až do své smrti v roce 1999.Od jeho vnučky, ktera vůz zdědila, auto zkoupil muj kamarád A.Baďura, asi rok s nim jezil a pak na mé žadonění mi tento prodal.Uff...tak to by byla historie vozu jak ji znám. Auto se mi dostalo do rukou v plně pojízdném stavu, zvláště zachovalá byla karoserie a vinylová střecha.Byl to vlastně jeden z důvodů, proč jsem jej zakoupil.Dalším bylo, že vůz byl zcela originální a kompletní, až na plastové GXL erby na "C" sloupku střechy.Auto jsem zcela bez problémů provozoval celé léto 2000, pak jsem se rozhodl, že vůz uvedu do původního stavu, co nejvíce se přiblížit původnímu vzhledu. A tím začíná znovuzrození mého vozu.
Nyní se v několika kapitolách pokusím přiblížit celý proces renovace.Proces je to neukončený, proto bude průběžně docházet k aktualizacím.

Jelikož
auto čím dál tím víc jevilo snahu korodovat, bylo jasné, že nějakému vaření
se nevyhnu.Zjevná byla koroze obou předních blatníků za kolem a lemy zadních
blatníků také kvetly.Práci mi usnadnilo, že vůz měl pořád první lak a
podvozek byl ošetřen pouze jednou a to v továrně.Takže mě nehrozilo, že
pod hromadou kytu bude díra a jinak nic. Tudíž jsem v garáži auto odstrojil,
zůstalo jen to nejnutnější pro cestu za klempířem, tj. motor, volant a
sedacka...:-))Na místě jsme to ještě prolezli a rozhodli se i pro výměnu
prahů, daší díra se objevila v předu na nosníku pod baterkou, asi tam z ní
kdysi natekla kyselina. Blatníky jsem dal opískovat a poté byly zavařeny všechny
díry, vyměnil jsem oba prahy a dal nové lemy (vše pasuje z Taunusu MkIII
dvoudvéř).Byl zavařen i nosník a zdálo se, že je hotovo.Poté jsem převezl
auto do dílny k Marcellusovi, kde jsem dal auto na kolíbku a jal se brousit
podvozek.Přitom se objevilo několik dalších drobných dírek, které volaly
po opravě, koupil jsem i nové přední čelo (Autocora Brno), obroušenou
podlahu jsem natřel dvěma vrstvami základovky Motip a poté natáhl několik
vrstev Body Bitumenu-gumoasfaltu.Takto připravené čeká auto na převozních
nápravách na napadení lakýrníkem.Zatím spořím na lak a věnuju se
renovaci ostatních součástek.


Originální motor byl klasický kolínský V6 motor o obsahu 1998 ccm, který sloužil dobře,ale přece jenom už moc dlouho.Jako náhradníka jsem mu původně zakoupil 2,3 V6 z Kouřilovic Capříka...motor byl dobrej, už v laku a chromu..i s 5ti kvaltem. Pak jsem se shlédl ve výkonnějším motoru 2,8 a už jsem ho musel mít.Tím se zas natáhla doba renovace, protože jsem chtěl ten motor udělat.Naskytla se možnost pořídit motor 2,8i z bouraného Scorpia za 2,5tis. korun, tak jsem šel do toho.Vzhledem k tomu, že víc oleje bylo vně motoru než uvnitř, jsem si od něj moc nesliboval.Nakonec to nebylo tak zlé, kolíny asi vydrží leccos.Po téměř kompletní rozborce, kdy zůstaly akorát písty ve válcích, nastala fáze kompletní debordelizace, která spolkla několik litů benzínu,arvy a několik bronzových kartáčů. Hlavy jsem taky úplně rozebral,ventily a ventilová sedla byla v pohodě, přesto jsem u firmy Svoboda Bosonohy (býv.Pavlíček) nechal sedla i ventily přeleštit,vyrovnat hlavy a osadit ventily novými gufery,provést tlakovou zkoušku.Jelikož hlavy mají kód "D", mohu směle jezdit na naturál.(Všeobecně platí u kolínských motorů: kód A,B,C olovnatý benzín,D,E bezolovnatý, bývá vyraženo nad výfukovým kanálem, ale může být i jinde.) Pak jsem doleštil spalovací komory bronzovým kartáčem a hlavy nalakoval na doporučení Hammeritem, ale stejně to asi u výfuku nevydrží a bude se loupat. Vačka byla uplně v pohodě a nebylo nutno ji měnit, zdvihátka jsem všechny vysypal a vyčistil.Pozor! Vačka z karburátorových motorů má menší průměr kluzných ložisek a nejde zaměňovat s vačkou z motoru 2,8i.Rok předělu bohužel nevím. Klikovku jsem musel vydělat už proto, že měla neůnosnou axiální vůli, ale ještě že jsem tak udělal, protože ojniční šály už volaly po výměně.Celá sada ojničních a domkových ložisek (Kolbenschmidt) stála v HN motors Brno cca 2tis.Kč.Pozor!U novějších motorů (cca.1985 a výš)je axiální ložiko pevnou součástí 3.ložiska domkového.Nelze zaměnit s ložiskem a axiálem ze starších typú motorů!Klikovou hřídel jsem nebrousil, rovnou jsem ji vyměnil za skvělou ze staršího 2,8 karb.motoru.Z toho vypývá, že jsou volně zaměnitelné.Všechny mazací kanálky v bloku i klice jsem pročistil a vše jsem znovu smontoval, nasadil na kliku zadní nové gufero a šrouby a matky přetáhl momentovým klíčem.Očištěný a odmaštěný blok s protaženými závity jsem nalakoval Hamerritem.

A ještě další obrázky:

Jelikož mým plánem od začátku bylo, aby motor vzhledově zcela kopíroval původní agregát,musel jsem projít konverzí ze vstřikování na karburátor.Nastalo období shánění sání a karburátoru.Sání bylo jasné, potřeboval jsem sání z 2,8 karb., které jsem neměl.Po několikatýdenním shánění jsem ho sehnal u nás v Brně.Ale bez karbecu.Naštěstí kamarádovi J.Kouřilovi přišel z Německa 3,0 motor i s karburátorem a on si koupil mezitím Holleyho, takže jsem karbec odkoupil, hodil do benzínu a po dvou dnech vytáhl opticky zcela nový karburátor!Ještě jednou Jakube,dík!K němu vyfasoval i sportovní K&N filtr!(motor by asi fungoval i se sáním a karburátorem z motoru 2,3, ale není to ono, má to prostě menší díry!)Sání jsem nechal specielně opískovat (hliník), aby nedošlo k poškození styčných ploch a nastříkal lakem na al.disky.Stejně tak příruby hadic u termostatu. Prsa jsem chtěl původně použít z 2,8i , ale vodní pumpa na tyto prsa má delší náhon a já měl strach, aby vrtule nebrala o chladič.Takže jsem musel sehnat prsa z 2,8 karb. včetně řemenic, protože u menších obsahů má klika menší průměr trnu na řemenici.Kombinace řemenice 2,8i z kliky a řemenice na vodní pumpu z 2,8 karb, nelze použít,nelícují. A navíc tím 100% dodržím vzhled starého kolíňáka.Takže jsem vyměnil nově zakoupenou pumpu na 2,8i za starší model (HM Motors Brno,2800,-Kč), prsa opískoval, na fréze stáhl styčné plochy a natřel Hamerritem.Meziplech mezi blok a prsa šel opískovat a poniklovat, ostatně stejně jako vana,řemenice a další kovové součásti motoru.Těsnění na celý motor jsem pořídil opět v HN Motors Brno (cca 2500,-Kč) Olejové čerpadlo jsem rozdělal,vyčistil přeměřil vůle rotorů,přetěsnil,smontoval,utáhl momenťákem.Mechanické palivové čerpadlo jsem koupil nové na burze v Německu (10e).Pozor!Motor 2,8i má v místě, kde bývá mechanické čerpadlo záslepku (Scorpio má už čerpadlo elektrické), ale pod ní je pořád šachta na osku, co pohání pumpu a na vačkové hřídeli je pořád ta vačka, co jí šoupá, takže no problem, jen implantovat osku a přimontovat čerpadlo.Rozdělovač použiju bezkontaktní, mám nový z Německa, zapalování ukryju asi někam pod palubovku, alternátor a startér z původního 2,8i.oh.

Takto vypadalo sání z 2,8 a ostatní Al věci po opískování.


Že si budu muset pohrát s nápravami, bylo od začátku jasné, neboť všechny pryžové silentbloky a gumice musely být nutně zteřelé a tudíž nefunkční.Začal jsem tím,že jsem přední nápravu kompletně rozebral a začal stavět znovu.Protože jsem chtěl zachovat původní rozvod brzdného okruhu, použil jsem původní nápravnici a tak šla spolu s rameny na pískování, zinkování,komaxit.Tím jsem odbyl povrchovou úpravu.Doporučuju staré silentbloky z ramen vylisovat až po lakování, nové tam pak lépe jdou.Ty jsem zakoupil u nás v Brně u dealera FordCarent, objednal jsem si sadu na Taunus MkIII, jsou stejné, až na silentbloky (4x), které drží nápravu v nosnících a silentbloky do předních stabilizátorů, u typu MkI jsou oválné, u MkIII kulaté.Jdou ale použít i ty kulaté, jsou stejné myslím z polského fiata a stoji 10% ceny originálu.Takže jsem zalisoval nové silentbloky do ramem, spodní přidělal na nápravnici spolu s péry, která jsem nechal poniklovat a pozinkovat.Samo jsem musel použít stahováky.Dokud to bylo stažené, vmontoval jsem i kapalinové tlumiče (Gabriel-Red Ryder,U.S.A.-uvidíme, co to bude za zázrak).Pak jsem přidělal horní ramena, do obou ramen dal svislé kulové čepy (Moog-licence NASCAR),stejně tak do spodních ramen a usadil náboje předních kol, na ty přišrouboval krycí štíty kotoučů (písek,zinek,Hamerrite).Do těhlic jsem zalisoval nová gufera (rozměr volně v prodeji), vyměnil kotouče a ložiska a usadil na náboj. Brzdiče jsem rozdělal, pístky byly o.k.,takže jsem zakoupil jen sadu gumiček u Forda (Carent, na MkIII, jinak se nechytají), přetěsnil jsem pístky, usadil prachovky, čelisti nastříkal sprayem na brzdy a smontoval zase dohromady, koupil jiné odvzdušňováky, klínky na destičky, plíšky pod destičky (sada od Forda,Carent).Kámoš Karel S. mi vyrobil nové trubičky brzdič-hadice,hadice jsem koupil nové (HN Motors Brno), ostatní trubičky natřel Hammeritem a vše implantoval zpět na nápravu. Řízení jsem rozebral, vyčistil, znovu naplnil vazelínou, promazal klouby (vůle byly o.k.), nasadil nové manžety (od Forda se mě je nepodařilo sehnat, jsou nové, ale nevím z čeho, nezjištěno).Obrousil a natřel Hamerritem, nasadil čepy řízení (Moog,HN Motors Brno), silentbloky napustil Regumem, spony, co to drží na nápravě povrchovka nikl-zinek a namontoval na nápravu.Stabilizátory a pomocné stabilizátory budu dávat až to bude stát na kolech,vše je ale připraveno, původní stabilizátor (14 mm) nahrazen silnějším (18 mm),nové silentbloky od Forda, vše ošetřeno nikl-zinek. Zadní nápravu jsem zbavil brzd a trubiček, vymlátil šrouby na kola, nápravu dal na písek, zinek,komaxit, uvidíme co vypalování udělalo s guferama, každopádně budu měnit olej v diferáku,uvidíme.Stejně dopadla ramena, pak jsem vyměnil staré silentbloky za nové, jediné, které se mi nepodařilo sehnat, byly silentbloky, co jsou u diferáku a drží na nich horní ramena, snad je seženu v Německu z nějaké moderní pryže (www.oldcars.de).Jediné, co bude na nápravě jinak z pohledu originálu, jsou spodní ramena, která nemají díry na uchycení zadního stabilizátoru, který jsem tam dal, takže jsem sehnal jiná z Taunusu MkIII.Zrenovoval jsem samo i ta původní...co kdyby....:-)) Obě nápravy teď čekají na montáž do vozu...to se ale načekají..na přední asi postavím už motor i s převodovkou a pak s tím zajedu pod auto,až přijde čas...
23.09.2004 Douška k této kapitole: Olej v diferáku měnit budu určitě, protože po vypálení
začalo prolínat gufero, které je na výstupu na kardan. Toto gufero na V6 dif. má rozměry 75x42x17 mm, já
stejné sehnal na www.oldcars.de , stejně jako těsnění po dekl diferenciálu.O něco levnější
je varianta s použitím gufera na Tranzita, dá se koupit u kteréhokoli dealera Ford. Je o něco užší, ale
důležitý vnitřní a vnější průměr je stejný.
Skládání motoru žádná
překvapení naštěstí nepřineslo, samá příjemná práce s novými či čistymi díly.Velkou úsporu přineslo zjištění, že předchozí
majitel agregátu vyměnil celou spojkovou sadu, takze lamela, ložisko a přítlačák byly v perfektním stavu.Převodovka je
klasická 5-ti stupňová z Granady,po kompletní repasi, takže bude slouzit velmi dobře, doufám.Takže podvozek mám připravený
a zbývá mu připravit karoserii, za kterou se nebude muset stydět...:-)) Takže věci se za ty tři měsíce
zase pohnuly kupředu, z drobných dodělávek u klempíře se nakonec stal porod se sháněním nových blatníků, což se nakonec
podařilo díky kámošům a shodě okolností (díky Brouku).Po doladění opravdu drobností vůz frčí směr lakovna....a další práce, které mě čekaly
navíc, jako navrtat blatníky dírama pro lišty a erby, napasovat nový deklík nádrže...nakonec jsem vybral fordí barvu, kterou to
hošani našpricají, je to stříbrná metalická od Forda, jejíž jméno jsem zapoměl..:-))
Teď je vše v dobrých (doufejme) rukou krále Miroslava, aka p.Krátkého z Vavřince...další fotky budou snad až po laku.
Takže už je skoro povšem, auto přivezli z lakovny
a teď už jen samá pozitiva. Tak tomu nevěřím ani náhodou, jenom se děsím, co zas všecko zbrzdí...Ale zpět, lak vypadá parádně,
žádnej pomeranč, klobouk dolů. Zatím na to věším světla atp, začíná to vypadat zas jak auto konečně. Je to důležité pro můj
psychický stav, kdo si něčím takovým prošel, ví o čem mluvím. Budu teď dosti intenzivně pracovat, takže snad už to půjde
ein-zwei, jak říkáme u nás na Moravě :-) Kája K. mi nabídl zimování v showroomu v Carentu, tak to chci využít, ale musím
hejbnout zadkem trošku.Taky budu víc fotit, slibuju. Zatím se mějte a držte nám palce!
Další fotky, už jsem aplikoval
zadní nápravu a je to parádně tuhý, superflexový silentbloky v horních ramenech jsou znát.Po prudkém stlačení zadku se auto
vrátí rychle zpět do původní polohy, ale tím to naprosto končí.Ano, i tlumiče jsou nové :-) Zatím to stojí jak koza, snad si to
po nastrojení a rozježdění ještě trochu sedne, jinak vozím v kufru pytle s cementem....
Pokračování
příště...








